Existuje řada různých doporučení o tom, jak si správně zapálit doutník. Jsou různé zvyklosti a způsoby, jak si doutník zapálit. Než se dostaneme k zapalování doutníků, je důležité si připomenout několik důležitých informací o skladování doutníků. Vesměs veškeré další zásady se budou týkat především tzv. longfillerů, tedy doutníků, které jsou vytvářeny z celých tabákových listů. V našich zemích se pro ně též používá název „vlhký doutník“. Každý doutník by měl být uchováván v podmínkách, které mu budou vyhovovat. Jen tak mohou doutníky plně rozvinout své přírodní aroma.
Co to v praxi znamená?
Doutník by měl být uložen v prostoru se stálou vlhkostí kolem 70-75 % RH, který odpovídá jejich navyklému subtropickému klimatu. Nejčastěji se ukládají do humidoru – dřevěné skříňky se zvlhčovacím systémem. Podrobnější informace k humidorům najdete v sekci „Humidory“.
Většina kvalitních doutníků, které se v Evropě prodávají, jsou ještě baleny do cedrového nebo celofánového obalu, který je chrání před poškozením, ať již mechanickým či před vysycháním nebo zápachem. Před uložením do humidoru je vhodné doutník z obalu vyjmout. Musíme vždy postupovat opatrně, aby nedošlo k poškození krycího listu doutníku. Vraťme se ale zpět k zapalování doutníků.
Před vlastním zapálením doutníku je nutné však ještě doutník správně oříznout.
Pro ořezávání je nejvhodnější dvoubřitý ořezávač, speciální doutníkové nůžky nebo kruhový vyřezávač. Ostatní druhy jako například vyšťipovače či jednostranné ořezávače je možné použít také, nicméně zde je velmi důležitá kvalita a ostrost nástrojů, aby nedocházelo k poškození krycího listu. Doutník seřízneme vždy v „hlavě“ doutníku, tedy části, kde je doutník opatřen prstýnkem. Velikost ořezu by měla dosahovat asi 2/3 tzv. čepičky. U jiných tvarů jako je například tvar „Short Perfecto“ se doporučuje cca do 2/3 zúženého konce.
Pro zapalování doutníků platí nejdůležitější zásada - je nutno vždy použít pouze takový zdroj plamenu, který neovlivní chuť při kouření Vašeho doutníku.
Samozřejmě tradičním způsobem je zapálení doutníku od cedrového dřívka. To však v běžném životě je hůře dostupné a tak jej mohou nahradit zápalky. Nejvhodnější jsou doutníkové zápalky s délkou kolem 90 mm, ale mohou být i kratší. Záleží jen na zručnosti kuřáka. Můžeme Vám doporučit používání zápalek bez síry. Úplně nejjednodušší způsob zapalování doutníku je zapalovačem, avšak pouze plynovým! Při zapalování doutníku držíme doutník přibližně v úhlu 45 stupňů nad vrcholem plamene a pomalu jím otáčíme, aby došlo k rovnoměrnému rozžhavení. 
Rovnoměrnému rozžhavení můžeme pomoci i pohybem doutníku nebo i lehkým rozfoukáním. Po rovnoměrném zahoření je již Váš doutník připraven ke kouření. Mějte na paměti, že akt zapálení doutníku je jakýsi rituál, který by neměl být uspěchán. Ať již je doutník zapalován cedrovým dřívkem zápalkami či zapalovačem. Pak už si můžete vychutnat doutník dle hesla Oettinger Davidoff – „Potěšení, Požitek a Relaxace“. Vlastní kouření doutníku je odlišné od kouření cigarety. V první řadě musí být dostatek času, protože se doutník kouří klidně a pomalu.
Kouř z doutníku se nevdechuje (nešlukuje), může se nechávat dým v ústech a vydechovat jej nosem. Popel u doutníku se nemusí odklepávat jako u cigarety, pouze se odloží do popelníku a případně se konec upraví do tvaru špičky. Popel je lepší ponechávat co nejdelší, protože udržuje doutník chladnější, a tedy i s lepší chutí při kouření. Vždy je možné umocnit požitek z kouření dobrým vínem, portským, koňakem či whiskou. Vše záleží jen a pouze na Vaší volbě. Doutník, na rozdíl od cigarety je možné, pokud vyhasne a ještě nevychladl, znovu zapálit. Kouří se zpravidla do dvou třetin délky a poslední třetina funguje jako filtr. Po dokouření se doutník nezamačkává v popelníku, ale ponechává se samovolně dohořet na popelníku.
Na závěr tohoto pojednání stojí za to zmínit motto, které se vztahuje k našim doutníkům:
„Jezte méně, ale jen to nejlepší,
pijte méně, ale jen to nejlepší,
kuřte méně, ale jen DAVIDOFF“
Dr. Ernst Schneider
Text : TTI s.r.o. – Michal Polívka
Foto : Oettinger Davidoff S.A.
